Všichni fanoušci pořádné  muziky dostali tento rok ještě jeden opožděný dárek. Pro některé pamětníky to byl zcela určitě ten nejlepší, co mohli dostat. V čase lechce povánočním, konkrétně 28. prosince, se konala v brněnském kulturním centru Semilasso výborná akce s názvem Metalové vánoce. Na této akci vystoupily tři rockmetalové legendy, kapely Kern, Dogma Art a Titanic doplněné o drávé mládí v podobě bandy Kairen. Z toho ještě Titanic a Dogma Art slibovaly velmi speciální vystoupení. Tato akce oslovila i mne a vydal jsem se na docela dlouhou cestu, abych byl osobně přítomen. O půl sedmé se otevřel vchod do Semilassa a přesně v avizovaných sedm se začlo hrát.

První kapelou, co vtrhla na podium byli Brněnští Kairen. Tutu bandu jsem zde viděl poprvé a zanechala ve mně vesměs kladný dojem. Jejich skladby na pomezí hard rocku až heavyku na ještě zcela nezaplněný sál docela zabíraly a z prvních řad bylo  slyšet i slušnou odezvu. Zazněly třeba  „Hořící svíce“,  „Kráska bez duše“,  „Cejch zla“ a nebo závěrečná pecka „Kairen“. Byl to celkově velmi slušný úvod této povedené rockmetalové akce. Po čtvrthodinové pauze přišel čas na další kapelu.

Na podium nastoupil legendární Kern. V současné době hrají v sestavě bratří Vodičkové, Slávek Karásek a dva noví členové a to basák Roman Kupčík a zpěvák Pavel Vacek. Kapela předvedla, že v současné době, po znovuobnovení,  hraje ve vynikající formě. Já osobně byl nejvíc zvědav, jak bude znít mnou velmi oblíbená balada „Exploze snů“ v podání nového zpěváka. Musím říct, že byla zazpívaná znamenitě, mrazilo u toho v zádech stejně jako před lety. Druhá moje velmi oblíbená skladba  „Blízko nás“  zazněla v závěru také, takže jsem byl z celého vystoupení nadmíru spokojen.

playlist Kern: Chráněný žít, To se mi jen zdá, Milion týdnů loučení, Dál a dál, Kdo z koho, Ty se my dnes vdáváš, Ještě nejsem ztracenej, Exploze snů, Miss aut, Všední známosti, V sobotu ne, Ty můžeš, To jsme my, Blízko nás, Dluhy.

Po kratičké pauze nastoupila další brněnská legenda Dogma Art. Bylo to další speciální vystoupení, protože koncert odehrála ve svém starém složení (Škaroupka, Němeček, Rakušan, Kern a nakonec i klávesák Nedorost). Ač nejsem vyloženě příznivcem alternativního hard rocku co hrají,  musím říct, že mě vystoupení bavilo a celou jeho dobu jsem si náramně užil. Publikum bylo očividně stejného názoru a odměnilo je  obrovským aplausem. Bylo obdivuhodné, jak si pánové dokáží koncert i po tolika letech takhle užít a dát do něj tolik energie. Já osobně bych nejvíc vyzdvihl z celého playlistu dvě skladby. Tou první byl flák  „Maso“, u kterého jsme se dozvěděli, že když jí zde hráli v roce 1988,  kvůli textu měli od bývalého režimu půlroční zákaz činnosti. Druhou skladbou byla pecka „Rána opilců“, kterou si s chutí s kapelou zazpívalo snad celé Semilasso. Kapela v tomto složení hraje velmi málo, tak si svoje vystoupení natáčela, takže třeba někdy vyjde na DVD.

playlist Dogma Art: Šest osmin, Jezero lochness, Dvacet dva, Posvícení v rasovně, Půlnoční výběrčí daní, Souprava 4062, Šli panenky silnicí, Maso, Mosková mrtvice, Rána opilců, Blues vyleštěný parkety.

Po kratičké pauze přišlo na řadu poslední vystoupení tohoto večera. Na podium vyplula brněnská heavymetalová legenda Titanic, která přichystala pro fanoušky přímo exkluzivní vystoupení. Během koncertu se k současné sestavě přidal jaho host „Ashok“ s bandy Root a původní členové kapely – Z.Černý, M.Horňák a Slávek Fric. Po doznění intra na podium vlítla současná sestava ( Enčev, Hanák a Škaroupka) a spustili první pecku  „Stroje na maso“. V tomto obsazení zazněly ještě  „Železná panna“ a  „Janny“. Poté už byl čas na prvního hosta, kterého Milan velice vtipně uvedl „přivítejme našeho kudrnatého kamaráda“ a na scénu nakráčel holohlavý Ashok z kultovních Root. Střihl si na podiu dva kusy, skladby  „Hnusná smůla“ a  „Abel“. Po dohrátí byl vyprovozen obrovským potleskem. Trojice na podiu zase osiřela a naservírovala nám další dva fláky. Byla to skladba „Démon“ a krásná, pomalá pecka  „Málo mě znáš“. Potom už se na podiu ukázal původní zpěvák a kytarista Zdeněk Černý, který byl také velmi vřele přijat. Chopil se kytary a v této sestavě následovaly dvě skladby  „Netvor AIDS“   a „Tchýně“. Na další skladbu si šel Zdeněk odpočinout a pro změnu se vyměnili bubeníci. Marthuse vystřídal Slávek a zazněla instrumentálka  „Allegro“. Potom se na podium  vrátil Zdeněk a zazpíval s kapelou, za docela slušné pomoci fanoušků,  krásnou baladu  „Stále tě chci“. Na závěr koncertu se k Titanicu přidal i další původní člen „Míra Horňák“. Takže na další dvě skladby jsme se posunuli v čase o pěknou řádku let zpět a viděli jsme téměř původní sestavu  doplněnou o Džora. Tento kytarovej trojzápřah měl opravdu ty správný metalový koule. První ze skladeb co zazněly v tomto obsazení byla  „Figurína“ a druhou  „Simulant“. Před námi byl závěr vystoupení, za bicí opět usedl Marthus, kytaristé zůstali a nastal ten pravý „Metalový svátek“. Potom následovaly neutichající ovace a děkovačky od publika. Kapela si ještě stříhla jedno společné foto a odešla. Jelikož se publikum opravdu neutišilo, tak se hoši vrátili a zahráli znova skladbu „Netvor Aids“.
Jinak celý tento speciální koncert Titanicu byl nahráván a bude součástí připravovaného DVD mapující kariéru od prvopočátků až dodnes. Ještě bych rád zmínil, že během koncertu dostala kapela dárek od svého fanclubu. Byla to navigace, aby hoši trefili na každý koncert.

Celkově bych tento večer hodnotil  kladně – od velmi slušného zvuku,  po odvedené výkony všech učinkujících i po pořadatelské stránce to bylo zvládnuté na jedničku. Zkrátka z úplně narvaného Semilassa musel odcházet spokojen snad každý.